(1964) MiNr. 108 A ** - Burundi - Letecká známka - Slon africký (Loxodonta africana)

Slon africký (Loxodonta africana): největší suchozemský savec planety

Slon africký (Loxodonta africana) je největší žijící suchozemský savec na Zemi. Tento druh se přirozeně vyskytuje v subsaharské Africe, především v savanách, suchých lesích, mokřadech a některých lesních oblastech. Je známý svou inteligencí, silnou sociální strukturou a zásadní ekologickou rolí, kterou hraje ve svém přirozeném prostředí.

Biologická charakteristika

Sloni afričtí mohou dosahovat hmotnosti až 6–7 tun a výšky v kohoutku kolem 3 až 4 metrů. Jsou snadno rozeznatelní podle svých velkých uší ve tvaru Afriky, které slouží k termoregulaci. Chobot, tvořený svalnatou přeměněnou horní pyskem a nosem, slouží k dýchání, uchopování potravy, komunikaci i nasávání vody.

Na rozdíl od slona indického má slon africký dva prstovité výběžky na konci chobotu. Obě pohlaví mají kly – zvětšené řezáky, které jsou tvořeny z dentinu (slonoviny) a využívány k obraně, získávání potravy a manipulaci s předměty.

Sociální struktura a chování

Sloni afričtí žijí ve složitých matriarchálních společenstvích. Skupiny vede nejstarší a nejzkušenější samice, tzv. matriarcha. Slonice a jejich mláďata tvoří stabilní jednotky, zatímco samci obvykle opouštějí stádo v dospělosti a žijí solitérně nebo v menších skupinách.

Komunikace probíhá prostřednictvím zvuků, vibrací (infrazvuk) i doteků. Sloni jsou schopni rozpoznat příslušníky svého stáda i po dlouhém odloučení, což ukazuje na vysoký stupeň sociální inteligence.

Potrava a ekosystémová role

Slon africký je býložravec a jeho denní spotřeba potravy může přesáhnout 150 kg. Spásá trávu, větve, kůru stromů i plody. Díky své velikosti a způsobu krmení má zásadní vliv na krajinu – pomáhá udržovat otevřený charakter savan, rozptyluje semena a vytváří napajedla, čímž podporuje biodiverzitu.

Ochrana a hrozby

Přestože je slon africký chráněn mezinárodními úmluvami (např. CITES), jeho populace nadále klesají. Hlavními hrozbami jsou pytláctví kvůli slonovině, ztráta přirozeného prostředí a konflikt člověk–zvíře. Sloni často migrují přes rozsáhlá území, která bývají narušena zemědělstvím nebo rozvojem infrastruktury.

Mezinárodní ochranářské organizace se snaží chránit zbytkové populace prostřednictvím rezervací, programů komunitní spolupráce a monitoringu pohybu slonů pomocí satelitní techniky.

Zajímavosti

• Sloni afričtí mají výjimečnou paměť a schopnost učit se.
• Chobot obsahuje přibližně 40 000 svalových svazků.
• Mládě slona se rodí po téměř dvouleté březosti a váží přibližně 100 kg.