(1999) č. 220 - 221 ** - Česká republika - Krásy naší vlasti - mosty

Známka 8 Kč - Řetězový most u Stádlce – jediný dochovaný řetězový most v Česku

Řetězový most u Stádlce představuje unikát mezi technickými památkami České republiky. Tento most, původně postavený v roce 1848 přes Vltavu u Podolska, je nejen výjimečným dokladem inženýrského umu 19. století, ale i příkladem historické záchrany technické architektury.

Od Podolska ke Stádlci: příběh přesunu

Most navrhl renomovaný stavitel inženýr Gassner a jeho výstavba byla dokončena v roce 1848. Původně sloužil k překlenutí řeky Vltavy, poblíž dnešního Orlického jezera. Když byla v polovině 20. století zahájena výstavba Orlické přehrady, hrozilo, že most bude zatopen. Naštěstí bylo rozhodnuto o jeho demontáži a přesunu na nové místo.

V letech 1960–1975 byl pečlivě rozebrán a znovu postaven přes řeku Lužnici u jihočeského Stádlce. Tímto přesunem získal most nejen nové technické ukotvení, ale i nový kontext – stal se součástí běžné silniční sítě a zároveň památkou první kategorie.

Konstrukční řešení a materiály

Řetězový most u Stádlce je postaven podle principu visutého mostu – vozovka je zavěšena na železných článkových řetězech, které jsou napnuty mezi dvěma kamennými pylony. Celková délka mostu činí přibližně 90 metrů, přičemž hlavní rozpětí je 60 metrů.

Konstrukce kombinuje litinu, kovanou ocel a pískovec. Řetězy tvoří jednotlivé segmenty, spojené ocelovými čepy. Díky této konstrukci dokázal most unést jak pěší provoz, tak lehkou silniční dopravu. Zároveň v sobě spojuje estetickou hodnotu empírové architektury s praktickou funkčností.

Kulturní a technický význam

Řetězový most u Stádlce je dnes národní kulturní památkou a jediným dochovaným řetězovým mostem svého druhu na českém území. Jeho význam nespočívá pouze v technickém řešení, ale i v příběhu záchrany a znovuobnovení. Most je symbolem doby, kdy se technika spojovala s estetikou a trvanlivostí.

Každoročně přitahuje pozornost nejen historiků a inženýrů, ale i turistů a milovníků architektury. Díky své výjimečnosti je častým cílem školních exkurzí, odborných konferencí i fotografických projektů zaměřených na technické památky.

Most jako připomínka minulosti

V době, kdy se mnoho historických staveb ztrácí kvůli modernizaci, je Řetězový most u Stádlce vzácným příkladem úspěšné konzervace a přenesení historického objektu do nového prostředí. Připomíná, že technické dědictví má nejen hodnotu estetickou, ale i kulturní a vzdělávací.

Známka 11 Kč - Dřevěný most v Černvíru z roku 1718: Technická památka českého venkova

Dřevěný most v obci Černvír na Vysočině je jednou z nejstarších dochovaných dřevěných mostních konstrukcí v České republice. Postaven byl v roce 1718 přes řeku Svratku a dodnes slouží jako výjimečný příklad lidové tesařské práce a technického umu raného 18. století.

Konstrukce mostu a použité materiály

Most je tvořen dvojicí obloukových nosníků z dubového dřeva, které spojují břehy řeky v délce přibližně 32 metrů. Šířka mostu činí necelé 3 metry. Nosná konstrukce je tvořena tradičním způsobem pomocí dřevěných čepových spojů bez použití kovových hřebů, což odpovídá technikám běžným v době jeho vzniku.

Most je zakrytý sedlovou stříškou, která zajišťuje ochranu dřeva před přímým působením povětrnostních vlivů. Střešní krytina byla v průběhu času obnovována, avšak konstrukční základ zůstal originální.

Historie a význam

Černvírský most byl postaven pravděpodobně místními tesaři pod vedením zkušeného mistra. Jeho vznik souvisí s hospodářským rozvojem oblasti, kdy bylo třeba propojit obě části obce a zajistit přístup k polnostem a lesům na druhém břehu řeky. Most sloužil nejen pro pěší a povozy, ale později i pro lehkou automobilovou dopravu.

V roce 1958 byl most zapsán mezi kulturní památky a podroben několika citlivým rekonstrukcím, které respektovaly původní konstrukční řešení. Dodnes je most funkční a přístupný veřejnosti, i když je provoz na něm omezen.

Význam pro technické dějiny

Most v Černvíru je výjimečný nejen svou zachovalostí, ale i tím, že dokumentuje vývoj dřevěného mostního stavitelství v českých zemích. Na rozdíl od většiny dřevěných mostů, které byly časem nahrazeny železnými či betonovými konstrukcemi, si tento most zachoval původní ráz.

Jde o jedinečný příklad mostu typu kryté dřevěné konstrukce – formy, která byla častější v alpských oblastech, ale v českém prostředí je velmi vzácná. Tento typ konstrukce umožňuje delší životnost dřevěných prvků a poskytuje také vyšší ochranu před povětrnostními podmínkami.

Ochrana a současný stav

Dnes je most v péči památkářů a obce. Pravidelně je kontrolován, a pokud je to nutné, podrobován odborným restaurátorským zásahům. Zachování původních technik a materiálů je při údržbě prioritou. Most je rovněž využíván jako naučný prvek v rámci výuky o tradičním stavitelství a regionální historii.