(2001) č. 293 - 294 ** - Česká republika -Osobnosti

Známka 5,40,-Kč - František Škroup (1801–1862)

Hudební skladatel a autor české hymny

František Škroup byl významným českým hudebním skladatelem 19. století, který se nesmazatelně zapsal do dějin české kultury. Narodil se 3. června 1801 v Osicích u Hradce Králové a zemřel 7. února 1862 v nizozemském Rotterdamu. Jeho život a dílo jsou neoddělitelně spjaty s českým národním obrozením a vývojem moderní české hudby.

Autor hudby k české hymně

Největší slávu mu přinesla melodie k písni „Kde domov můj“, která zazněla poprvé roku 1834 jako součást divadelní hry Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, jejímž autorem byl Josef Kajetán Tyl. Hudba Františka Škroupa a text J. K. Tyla vytvořily písňovou formu, která se rychle rozšířila mezi veřejnost a postupně zlidověla. Roku 1918 se tato píseň stala hymnou samostatného Československa a později České republiky.

Pionýr české opery

František Škroup byl průkopníkem české operní tvorby. Roku 1827 složil první českou zpěvohru Dráteník, která byla uvedena v pražském Stavovském divadle. Vytvářel opery nejen na české, ale i na německé texty. Během své kariéry se stal kapelníkem Stavovského divadla, kde se zasloužil o uvádění českých oper a o podporu domácí tvorby v době, kdy v českých zemích převažoval německý repertoár.

Kulturní a společenský přínos

Škroup se aktivně podílel na kulturním životě své doby. Jeho práce měla nejen uměleckou, ale i politickou hodnotu – podporovala myšlenku českého národa, jazykové identity a kulturní nezávislosti. Skládal chrámovou hudbu, písně i sborové skladby. Byl známý jako člověk s pevným morálním postojem a vlasteneckým smýšlením.

Působení v zahraničí

Ke konci života přijal místo hudebního ředitele v Rotterdamu, kde také v roce 1862 zemřel. I přes odchod do zahraničí zůstává jeho jméno spjato s českou hudební historií a národní identitou.

Známka 16 Kč - František Halas (1901–1949)

Básník české duchovní krajiny

František Halas patří mezi nejvýznamnější české básníky 20. století. Narodil se 3. října 1901 v Brně a zemřel 27. října 1949 v Praze. Jeho tvorba reflektuje existenciální úzkost, osobní i společenské otřesy a zároveň hledání smyslu lidského bytí v moderním světě.

Původ a intelektuální formování

Halas pocházel z dělnického prostředí. Jeho otec byl textilní dělník a lidový vypravěč, což ovlivnilo Halasovu vnímavost k jazyku i sociálním otázkám. Přestože neabsolvoval formální vysokoškolské vzdělání, stal se významnou osobností meziválečné literatury díky své samostatné četbě, hlubokému zájmu o filozofii a kontaktům s českou kulturní elitou.

Básnická tvorba

Halasova poezie je charakteristická svou jazykovou hutností, obrazností a existenciálním rozměrem. Debutoval sbírkou "Sepie" (1927), která již naznačila jeho zájem o smrt, ticho a osamění. Následující sbírka "Kohout plaší smrt" (1930) byla silně ovlivněna surrealismem a expresionismem.

Mezi jeho nejznámější sbírky patří:

• "Torzo naděje" (1938) – reaguje na mnichovskou zradu a ztrátu československé státnosti.

• "Naše paní Božena Němcová" (1940) – pocta české literární tradici, ale i symbolický obraz vlasti.

• "Já se tam vrátím" (1947) – vyjádření vztahu k rodné zemi a brněnskému venkovu.

Politický a kulturní kontext

Během druhé světové války se Halas zapojil do domácího odboje a přispíval do ilegálních časopisů. Po válce se stal poslancem Národního shromáždění za komunistickou stranu a byl aktivní v kulturní politice. Jeho vztah ke komunismu byl idealistický, ovšem některé jeho postoje byly později kritizovány pro nekritické přijímání ideologie.

Jazyk a styl

František Halas je známý experimentováním s jazykem, využíváním fragmentů, volného verše a neologismů. Jeho poezie bývá obtížná na interpretaci, ale zároveň velmi působivá a emocionálně silná. Často tematizoval smrt, bolest, vinu, paměť a mlčení.

Odkaz

František Halas zanechal zásadní stopu v české literatuře 20. století. Jeho dílo je součástí školních osnov, bylo mnohokrát analyzováno literární vědou a dodnes inspiruje básníky i čtenáře hledající autentický výraz lidské zkušenosti.