(2008) MiNr. 1936-1937 ** - Finsko - BLOCK 52 - Adolf Erik Nordenskiöld

Adolf Erik Nordenskiöld – polárník, který proplul Severovýchodní cestu

Adolf Erik Nordenskiöld (1832–1901) patří k nejvýznamnějším osobnostem geografického a přírodovědného výzkumu 19. století. Tento švédsko-finský vědec, geograf a polárník se proslavil především jako první člověk, který úspěšně proplul celou Severovýchodní cestu, námořní trasu spojující Evropu s Asií podél severního pobřeží Sibiře.

Nordenskiöld se narodil ve Finsku, tehdy součásti Ruského impéria, do rodiny vědců a vzdělanců. Jeho otec Nils Gustaf Nordenskiöld byl renomovaný mineralog, což ovlivnilo Erikovu cestu ke studiu přírodních věd. Po emigraci do Švédska kvůli politickým důvodům se Erik usadil ve Stockholmu, kde působil jako profesor a vedoucí švédské geologické služby.

Cesta k objevům

Nordenskiöld se zúčastnil několika expedic do Arktidy, zejména na Špicberky a Novou Zemi. Jeho největší sláva však přišla v roce 1878, kdy vyplul na lodi Vega s cílem proplout celý arktický pás podél severního Ruska. Expedice byla pečlivě připravena, využívala nejmodernější poznatky doby a logistiku založenou na vědecké spolupráci. Přesto se loď musela během zimy 1878–1879 zastavit kvůli zamrzlému moři u Čukotky, a Nordenskiöld tak přezimoval v těžkých podmínkách.

Na jaře pokračovala Vega v cestě a v červenci 1879 dorazila do Tichého oceánu. Nordenskiöld tak potvrdil, že Severovýchodní cesta je splavná, i když značně náročná. Jeho úspěch měl nejen vědecký význam, ale také geopolitický dopad, neboť ukázal možnost spojení Evropy s Asií jinou než jižní trasou.

Vědecká práce a odkaz

Kromě geografických a klimatických pozorování věnoval Nordenskiöld pozornost i botanice, geologii a etnografii. Měl hluboký zájem o kulturu původních obyvatel Arktidy a dokumentoval jejich způsob života. Jeho výpravy přinesly rozsáhlý sběr dat, které obohatily evropské vědecké poznání severních oblastí.

Nordenskiöld byl členem několika akademií věd a nositelem řady vyznamenání. Jeho knihy, zejména "Voyage of the Vega", se staly důležitým pramenem pro další výzkumy Arktidy. I dnes je jeho jméno spojeno s průkopnictvím, odvahou a mezioborovým přístupem k poznávání neznámého.